Stačí však popojít jen pár kroků z centra Prášil, projít zdejší botanickou zahradou a za bytelnou ohradou uvidíte „chlapíka“, kterého by jste čekali spíše v nekonečných prostorách amerických prérií, než v tomto romantickém koutu České republiky.
Za jeho příchodem do Prášil stál chladný ekonomický kalkul, který počítal s chovem amerických bizonů v Prášilech a jejich následným prodejem na jatka. Nakonec se však usídlili v těsném sousedství zdejší botanické zahrady a stali se jeho nedílnou součástí. Mluvit v množném čísle je správné, neboť bizoní pár Matěj a Zlatuška se v roce 2011 dočkal prvního potomka Horácia, ke kterému v roce 2013 přibyl býček Caruso.
Co vše tu najdeme?
A tak tu dnes můžeme obdivovat tvory, kteří se dostali na samotnou mezi vyhynutí, když se jejich počet dostal v minulém století na kritickou mez zhruba 500 kusů. Dnes se je však situace naštěstí jiná. Odhadovaný počet žijících jedinců tohoto živočišného druhu se vyhoupl na úroveň 300 000 a tak se snad hrozící vyhynutí podařilo odvrátit. Bylo by smutné přijít v přírodě o tohoto tvora, který se dožívá 15 – 20 let a v historii patřil mezi uctívaná (zvláště u indiánských kmenů) zvířata. Tvora který svůj nepříliš dobrý zrak nahrazuje vynikajícím čichem, jenž dokáže ucítit čerstvou trávu na vzdálenost 2 kilometrů, nebo ji odhalit pod třiceti centimetry sněhu.
A tak doufejme, že se v budoucnu i v Prášilech budeme moci i nadále setkávat s tímto mohutným zvířetem, které svou mohutnou šíjí, nebezpečnými rohy a obrovskou silou odedávna patřil a a stále patří k symbolům moci a nezdolnosti.