Obsah článku
Kněžík duhový (Coris julis) je asi 20 centimetrů velká ostnoploutvá ryba z čeledi pyskounovití (Labridae). Jedná se o jeden z nejběžnějších druhů Středozemního a Černého moře. Žije u dna, a ačkoliv je velice čilý, má rád ticho a klid. Pro větší pocit bezpečí se přes noc – nebo když ho něco vyruší – zahrabává do písku. Samičky jsou zbarveny nenápadně, avšak samečci se rozhodně nemají za co stydět. Se svým modro-bílým tělem, přes který se táhne jasně oranžový pruh, dělají čest svému jménu. Kněžík duhový tak patří k nejkrásnějším rybám Středozemního moře.
Dva druhy?
To na něm však není zdaleka to nejzajímavější. Mezi jeho vlastnosti patří i tak zvaný protogynní hermafroditismus. Tato schopnost dává samičkám možnost přeměnit se v samečka – nejen barevně, dokáží změnit i své pohlaví! Vědcům nějakou dobu trvalo, než tenhle jejich trik odhalili. Hlavně proto, že původně se rozlišovaly dva různé druhy kněžíka – Coris julis a Coris giofredi. Výzkumy však poté ukázaly, že se jedná o stejnou rybu, jen o něco méně barevnou. Proč by ale existovaly dvě různě zbarvené varianty jednoho druhu? Nakonec na to zoologové přece jen přišli – tento domnělý druh Coris giofredi je pouhou přechodnou fází v celém procesu změny pohlaví ze samičky na samečka.
S odhalením protogynního hermafroditismu u kněžíků duhových se však přirozeně objevila otázka, proč něco takového vůbec dělají? Jaký má tato přeměna smysl? Odpovědí bylo, jak už to tak v přírodě bývá, přežití. V hejnu totiž žije jeden samec na větší množství samic, čímž se dosahuje optimální reprodukční schopnosti. Kdyby však tento jediný samec skonal, vyřadil by z provozu celé hejno – veškerá snaha o zachování rodu by byla marná.
Ze samice v samce – rychle a jednoduše
A právě protogynní hermafroditismus je pro kněžíky taková pojistka, aby se této situaci vyhnuli. V případě nouze přichází na řadu nejstarší a nejzkušenější samice. Absence samce v ní spustí jakýsi mechanismus, který změní její pohlaví. Ačkoliv se to zdá hrozně složité, tato přeměna je docela jednoduchá, hlavně díky tomu, že už při vývojové fázi těchto ryb se vytváří samčí i samičí orgány – růst těch první je však hormony zpočátku blokován. Teprve nepřítomnost konkurence stejného pohlaví přeměnu odblokuje. Samice dostanou svého samce, možnost reprodukce je obnovena a život hejna jde dál, jako by se nic nestalo.
Ovšem abychom nebyli tak drastičtí, je pravda, že původní vůdce hejna nemusí nutně zemřít. Změna pohlaví může být ovlivněna i počtem samic. Pokud nastane situace, kdy se harém rozroste až příliš, z jedné ze samic se stane samec, který si sbalí svých pět švestek a s přiměřenou částí hejna se vydá hledat nová loviště. Tak je zajištěno, že potravy bude dost pro všechny.
Kněžík a spol.
Nutno říci, že kněžík duhový není jediným druhem ryb, který něco takového dokáže – tuto schopnost mají i některé živorodky nebo třeba středomořská Thalassoma pavo. Existují dokonce i ryby (ovšem není jich tolik), které se přeměňují naopak ze samce v samici. Sem patří například klauni. Ovšem největší vzácnost je přeměna oběma směry, ze samice v samce ale také i ze samce v samici. Je to krásná ukázka toho, jak se živočichové dokáží přizpůsobit tvrdým podmínkám v přírodě, protože – jak je známo – silnější přežívá.